Veronika Patockova · Czech to German translator · Mechanics / Mech Engineering

Working languages:

Czech to German
German to Czech

Veronika Patockova

Verified identity 1 client would work again

Sparen Sie Nerven, Zeit und Kosten!

Berlin, Berlin, Germany

Local time: 11:56 CET (GMT+1)

Native in: Czech

Send email

1 positive review

0.0 (1 review)

Rate service provider

Freelance translator and/or interpreter,

Verified site user

This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.

This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.

Translation, Interpreting, Editing/proofreading, Transcription

Specializes in:
Mechanics / Mech Engineering	Automotive / Cars & Trucks
Medical (general)	Social Science, Sociology, Ethics, etc.
Advertising / Public Relations	Medical: Pharmaceuticals
Marketing	Construction / Civil Engineering
Business/Commerce (general)	Tourism & Travel

General rate: 0.08 EUR per word / 40 EUR per hour

Rates per language pair:
Czech to German - Standard rate: 0.12 EUR per word / 40 EUR per hour
German to Czech - Standard rate: 0.12 EUR per word / 40 EUR per hour

Questions answered: 2, Questions asked: 2

Sample translations submitted: 5

German to Czech: Bedienungsanleitung für manuell betätigter Rangierheber General field: Tech/Engineering Detailed field: Mechanics / Mech Engineering
Source text - German Funktionsbeschreibung Der Hebearm wird durch Betätigen des Fußpedals (D) angehoben, das den Sattel (B) schnell zum Hebepunkt des Fahrzeugs anhebt. Zum Heben der Last wird mit der Fahrstange (A) gepumpt, die den Zylinder (G) ausfährt, sodass die Last gehoben wird. Der Zylinder befindet sich im Wagen (C) und treibt den Hebearm (H) mit dem Sattel hoch. Zum Absenken des Rangierhebers wird die Fahrstange nach oben gezogen und vorsichtig im Uhrzeigersinn gedreht, wodurch die Last abgesenkt wird. Die Fahrstange hat eine Doppelfunktion, da sie neben dem Heben/Senken auch zum Manövrieren des Rangierhebers verwendet wird. Der Rangierheber ist vorne mit 2 festen Rädern (E) und hinten mit 2 drehbaren Rädern (F) ausgestattet, damit er leichter manövriert werden kann.	Translation - Czech Popis funkce Zvedací rameno se zvedá sešlápnutím nožního pedálu (D), který sedlo (B) rychle zvedne ke zvedacímu bodu vozidla. Břemeno zvedejte pumpováním ovládací tyče (A), díky čemuž dojde k vysunutí válce (G) a zvednutí břemene. Válec se nachází v podvozkové části (C) a pohání zvedací rameno (H) se sedlem. Ke spuštění pojízdného zvedáku vytáhněte ovládací tyč nahoru a opatrně jí otáčejte ve směru hodinových ručiček, čímž břemeno spustíte. Ovládací tyč má dvě funkce, protože se krom ke zvedání/spouštění používá také k manipulaci s pojízdným zvedákem. Pojízdný zvedák je vpředu vybaven 2 nepohyblivými (E) a vzadu 2 otočnými kolečky (F), které usnadňují manipulaci s ním.
German to Czech: Acryl Intraokularlinse General field: Medical Detailed field: Medical: Health Care
Source text - German Eine sterile, faltbare UV-absorbierende Acryl-Hinterkammmer-IOL in isotoner Kochsalzlösungzur Implantation in den Kapselsack nach Phakoemulsifikation. Die mit „Y“ gekennzeichneten Modellvarianten enthalten zusätzlich einen Blaulichtfilter. 10% Cut-off-Wellenlänge: Kurve (1): 10% Transmissions Cut-off-Wellenlänge liegt bei 375 nm Kurve (2): 10% Transmissions Cut-off-Wellenlänge liegt bei 380 nm Material Einteilige Acryl-IOLs: ydrophiles Acryl-Copolymer mit einem in die Polymermatrix einpolymerisierten UV-Absorber. Wassergehalt 26%, Brechungsindex 1.46, Nd:YAG-Laser kompatibel.	Translation - Czech Sterilní, skládací akrylátová zadněkomorováIOL absorbující UV záření v izotonickém solném roztokupro implantaci do kapsulárního pouzdrapo fakoemulsifikaci. Varianty modelů označené „Y“ zahrnují navíc filtr modrého světla. 10% mezní vlnové délky: Křivka (1): 10% propustnost mezní vlnové délky je 375 nm Křivka (2): 10% propustnost mezní vlnové délky je 380 nm Materiál Jednodílné akrylátové IOL: Hydrofilní akrylátový kopolymer s UV absorbérem zapolymerovaným do polymerového matrixu. Obsah vody 26%, index lomu 1.46, kompatibilní s Nd:YAG laserem.
Czech to German: Sachverständigengutachten: Wertermittlung des hundertprozentigen Geschäftsanteils der XXX General field: Bus/Financial Detailed field: Finance (general)
Source text - Czech 2. Datum ocenění a předpoklady ocenění Ocenění je zpracováno k datu 31. 12. 2012. Při zpracování ocenění jsme vycházeli z účetních výkazů zpracovaných ke dni 31. prosince 2012. 3. Podklady pro vypracování znaleckého posudku • Výpis z obchodního rejstříku společnosti • Internetový výpis z katastru nemovitostí a katastrální mapy • Technické průkazy automobilů • Fotodokumentace nemovitostí a automobilů • Účetní závěrka společnosti XXX k datu 31.12.2012 včetně přílohy k účetní závěrce • Daňové přiznání k dani z příjmů společnosti XXX za rok 2012 • Účetní výkazy společnosti XXX za roky 2009, 2010 a 2011 • Znalecký posudek č. XXX/XXX znalce Ing. Karla Langa o ocenění nemovitostí • Doplňující informace od zástupců XXX • Archiv znalce, veřejné zdroje uvedené v posudku nebo v příloze posudku 4. Obvyklá cena a tržní hodnota V anglosaském světě se často definuje tržní hodnota s následujícím obsahem: „Fikce nejlepší ceny, kterou by bylo možné docílit k datu ocenění při prodeji nemovitosti bez jakýchkoli podmínek při platbě v hotovosti za následujících předpokladů: - Prodávající je ochoten prodat; - Před datem ocenění byla dostatečně dlouhá doba k prodeji; - Poměry na trhu nemovitostí a tržní ceny byly v předcházející době, kdy se uzavírala kupní smlouva, identické s těmi k datu ocenění; - Nabídky kupujících s osobními zájmy se nezohledňují; -Obě smluvní strany znají k datu transakce všechny relevantní skutečnosti a jednají racionálně a bez nátlaku“	Translation - German 2. Stichtag und Voraussetzungen der Wertermittlung Der Stichtag für die Wertermittlung ist der 31.12.2012. Als Grundlage für die Verfassung des Gutachtens dienten die Buchhaltungsunterlagen, die zum 31.12.2012 erstellt wurden. 3. Unterlagen für die Wertermittlung • Auszug aus dem Handelsregister • Internetauszug aus dem Grundbuch und der Flurkarte • Fahrzeugscheine • Fotodokumentation von Immobilien und Fahrzeugen • Jahresabschluss der XXX zum 31.12.2012 einschließlich der Jahresabschlussanlage • Körperschaftsteuererklärung der XXX für das Jahr 2012 • Buchhaltungsunterlagen der XXX für die Jahre 2009, 2010 und 2011 • Gutachten Nr. XXX/XXX des Sachverständigen Ing. Karel Lang über den Wert von Immobilien • Ergänzende Informationen von den Vertretern der XXX • Archiv des Sachverständigen, öffentlich zugängliche, im Gutachten oder in der Anlage des Gutachtens angeführte Quellen 4. Üblicher Preis und Verkehrswert Im angelsächsischen Raum wird der Marktwert wie folgt definiert: „Eine Fiktion des bestmöglichen Preises, der zum Wertermittlungsstichtag durch die Veräußerung der Immobilie ohne jegliche Bedingungen und bei einer Barzahlung unter folgenden Voraussetzungen zu erzielen wäre: - Der Veräußerer ist verkaufsbereit; - Der Wertermittlung ging ein angemessen langer Vermarktungszeitraum voraus; - Die Bedingungen auf dem Immobilienmarkt und die Marktpreise waren im vorausgegangenen Zeitraum, in dem der Kaufvertrag abgeschlossen worden war, mit den Marktbedingungen am Wertermittlungsstichtag identisch; - Angebote von Erwerbern mit persönlichen Interessen werden nicht berücksichtigt; - Beide Vertragsparteien handeln zum Zeitpunkt der Transaktion mit Sachkenntnis, Umsicht und ohne Zwang.“
German to Czech: Prof. Alfrun Kliems: Aggressiver Lokalismus – Lokaler Globalismus General field: Science Detailed field: Linguistics
Source text - German In seinem Essay Niemand zu Hause (2005) verortet Wolfgang Müller-Funk das Erlebnis kultureller Vielfalt in Geist und Körper gleichermaßen, um dem Unbehagen an Differenz wie Entdifferenzierung, dieser doppelten Globalisierungserfahrung nachzugehen, und damit auch den Gemeinsamkeiten von Kosmopolitismus und Nationalismus. „Jemand zu Hause?“, ruft er in die virtuellen wie materiellen Briefschlitze seiner nahen und fernen Umgebung – wohl wissend, dass die meisten unterwegs sind, im Kopf oder physisch: Sie pendeln, diskutieren oder phantasieren sich kreuz und quer über den Globus, wechseln Räume, Orte, Sprachen, Medien. Sie sind transkulturell verflochten, kosmopolitisch erprobt, ob sie ihren Hauptaufenthalt nun an einem konkreten Ort haben, im Flugzeug oder auf Facebook. Und doch kommen die meisten ohne lokalisierende Zuschreibung nicht aus: die physischen Briefkästen, die Länderkennung am Ende der Web-Adresse, die Ortsangabe im Tagungsprogramm, die Muttersprache. Phantasie als soziale Praxis, nennt Arjun Appadurai im Kulturkonzept der ethnoscapes eben dieses Wechselspiel von Deterritorialisierung und Verortungsversuchen über Imagination und Phantasie. Ein Umstand, der in gewissem Maße seit jeher zum Menschsein gehört. Indes beobachtet Appaduraj eine zunehmende Verschiebung lokalisierender Erzählungen hin zur Perspektive einer globalen Optik. Um die Frage nach den ästhetischen Möglichkeiten regionaler wie globaler Optiken in der Literatur geht es mir in den folgenden Ausführungen. Dafür appliziere ich die aus der Architektur kommende Idee des Junk Space auf die mitteleuropäische Gegenwartsliteratur – genauer auf ausgewählte Stadt-Texte des Tschechen Jáchym Topol (1962), des Polen Andrzej Stasiuk (1960) und des Ukrainers Jurij Androchovyč (*1960). Sie nutzen in ihnen einen Zeichensatz urbaner Un-Orte – oder das, was der niederländische Architekturtheoretiker Rem Koolhaas mit dem Begriff des Junk Space belegt hat: Markthallen, Tankstellen, Einkaufszentren, verspiegelte Büro-Komplexe. Damit spielt Koolhaas nicht auf Junk Food an, sondern auf den vom raumfahrenden Menschen im Orbit hinterlassenen Space Junk. Rem Koolhaas entwarf die Charakteristika des Junk Space in seinem architekturanalytischen Essay zur Lage des Bauens mit dem schönen Untertitel: „Eine ellenlange Analyse im übelriechenden Raum der Unzumutbarkeit“. Hier heißt es: „Junk Space ist das, was übrig bleibt, wenn die Modernisierung ihren Lauf genommen hat, oder präziser, die Gerinnung während des Fortschreitens der Modernisierung, ihr Fallout.“	Translation - Czech Wolfgang Müller-Funk popisuje kulturní rozmanitost ve své eseji Niemand zu Hause (Nikdo není doma, 2005) jako prožitek, který je stejnou měrou duševní i tělesný, což mu umožňuje zkoumat znechucení nad odlišnostmi i nad smazáváním rozdílů, nad touto dvojakou zkušeností, kterou lidstvu přinesla globalizace, a díky čemuž může studovat také společné rysy kosmopolitismu a nacionalismu. „Je někdo doma?“ volá skrz virtuální i skutečné klíčové dírky svého blízkého i vzdáleného okolí – a dobře při tom ví, že většina lidí doma není, ať už v myšlenkách či fyzicky; lidé cestují, diskutují a fantazírují křížem krážem po celém glóbu, mění místa, města, jazyky a média. Propojují se v nich různé kultury, osvědčili se v kosmopolitním světě, bez ohledu na to, jestli většinu svého času tráví na nějakém konkrétním místě, v letadle nebo na Facebooku. Ale přesto se většina neobejde bez přiřazení ke konkrétní lokalitě – bez fyzické poštovní schránky, zkratky státu na konci webové adresy, údaje o místě konání v programu zasedání či bez mateřského jazyka. „Fantazie jako společenská praktika“ – tak tuto hru deteritorializace a pokusů o lokalizaci prostřednictvím imaginace a fantazie označuje Arjun Appadurai ve svém konceptu kultury zvaném ethnoscapes. Je to způsob jednání, které k lidstvu do jisté míry patří odjakživa. Appaduraj však pozoruje stále častější posun lokalizačních imaginací, které jsou pak vyprávěny jen z jediného, globálního úhlu pohledu. A právě o otázku estetických možností regionálních i globálních úhlů pohledu v literatuře mi půjde v následujícím výkladu. Na současnou literaturu střední Evropy – přesněji řečeno na vybrané urbánní texty Čecha Jáchyma Topola (1962), Poláka Andrzeje Stasiuka (1960) a Ukrajince Jurije Androchovyče (*1960) – při tom aplikuji myšlenku tzv. junk space, převzatou z architektury. Tito autoři ve svých dílech využívají soubor znaků urbánních „nemíst“, neboli to, co nizozemský teoretik architektury Rem Koolhaas označil jako junk space – krytá tržiště, čerpací stanice, nákupní centra, prosklené kancelářské komplexy. Koolhaas svým pojmem nenaráží na junk food, ale na space junk, kosmiské smetí, které po sobě na oběžné dráze zanechávají lidé na cestách do vesmíru. Rem Koolhaas načrtl soubor charakteristických znaků junk space ve stati s hezkým podtitulem: „Předlouhá analýza v zatuchlém království nepřijatelných drzostí“, ve které z architektonického hlediska analyzuje situaci ve stavebnictví. Zde píše: „Junk space je to, co zbude, když se modernizace rozběhne naplno, nebo lépe řečeno, to, co se vysráží během rozmachu modernizace, vzniklý odpad.“
German to Czech: Norbert Mappes-Niediek: Arme Roma, böse Zigeuner General field: Art/Literary Detailed field: Journalism
Source text - German Sozialhilfe ist traditionell eine kommunale Aufgabe. Seit jeher haben Städte und Gemeinden ihre Bettler deshalb mehr oder weniger diskret in den Nachbarort abgeschoben. Auch einheimische Roma und deutsche oder italienische Sinti zum Beispiel, die mit ihren Planwagen irgendwo kampierten, wurden überall in Westeuropa von der Polizei besucht und nicht selten schikaniert, schon damit sie nicht auf die Idee kamen, Ansprüche zu stellen. Um dieser Umherschieberei ein Ende zu setzen, ordneten europäische Staaten im 19. Jahrhundert alle ihre Bürger, gleich wo sie sich gerade aufhielten, einer Kommune zu, die dann ein Leben lang für sie zuständig blieb. Preußen führte dieses „Heimatrecht“ 1842 ein, Österreich 1849, und in der Schweiz gilt es bis heute. Lästig sind Arme trotzdem geblieben, und an dem Bestreben, sie loszuwerden, hat sich nicht viel geändert. Noch in der Nachkriegszeit galt es als klug, auch für deutsche Sinti die Wohn- und Lebensbedingungen möglichst erbärmlich zu gestalten, denn dann konnte man hoffen, dass sie sich woanders ansiedeln würden. 1978/79 bekamen 25 Prozent der deutschen Sinti Sozialhilfe; in der Gesamtbevölkerung waren es nur zwei Prozent. Freiburg im Breisgau hatte Zuzug von Sinti, weil sich in der Stadt die zentrale Genehmigungsbehörde für die Wiedergutmachung von Unrecht und Verfolgung in der Nazi-Zeit befand. Deshalb ließen sich die kommunalen Behörden allerlei Schikanen einfallen. Der Leiter des Liegenschaftsamts trat für die „restlose Verjagung“ der Sinti ein. Die Verwaltung drängte die Polizei, scharf gegen „Zigeuner und Landfahrer“ einzuschreiten, ein Wunsch, dem die Polizei mangels Rechtsgrundlage selten nachkommen mochte. So, als sich selbst erfüllende Prophezeiung, entstanden Slums. Nachdem die Stadt die ungeliebten Sinti dreizehn Jahre lang zum Leben in einer Kiesgrube gezwungen hatte, verkündete ein Referent des Bürgermeisteramts: „Ich bin der Auffassung, dass sich die Zigeuner durch die ihnen eigene, selbstgewählte Lebenshaltung und –auffassung außerhalb der Gemeinschaft stellen.“ Was zu beweisen war.	Translation - Czech Pomoc chudým je tradičně úlohou obce. Města a vesnice se proto své žebráky už od nepaměti snažily více či méně diskrétně odsunout do sousedních obcí. V celé západní Evropě tak německé či italské Romy a Sinty, kteří se někde zastavili se svým povozem, vyhledávala a nezřídka šikanovala policie, jen aby je snad nenapadlo vznášet nějaké nároky. V devatenáctém století se evropské státy rozhodly tuto šarádu s chudým obyvatelstvem ukončit a všechny své občany, lhostejno kde se zrovna nacházeli, přiřadily k nějaké obci, k níž pak patřili celý život. Prusko toto „domovské právo“ zavedlo v roce 1842, Rakousko v roce 1849 a ve Švýcarsku platí dodnes. Chudí jsou však na obtíž stále a rovněž snaha nějak se jich zbavit je pořád stejná. Ještě po válce bylo běžnou praxí poskytnout německým Sintům co možná nejbídnější podmínky pro bydlení a život, protože pak existovala naděje, že se usídlí jinde. V letech 1978–1979 pobíralo dvacet pět procent německých Sintů sociální dávky; v celkové populaci to byla jen dvě procenta. Město Freiburg im Breisgau zažívalo příliv Sintů, protože se zde nacházel úřad, do jehož kompetence spadalo uznávání nároků na odškodnění za bezpráví a pronásledování v době nacismu. Místní zastupitelé si proto vymýšleli různé druhy šikany. Vedoucí katastrálního úřadu navrhoval „úplné vyhnání“ Sintů. Místní správa nutila policii k ostrým zákrokům proti „Cikánům a kočovníkům“, i když policie mohla tomuto přání z nedostatku právních důvodů jen zřídka vyhovět. A tak, jako sebenaplňující se proroctví, vznikly slumy. Poté, co město neoblíbené Sinty třináct let nutilo k životu v místní štěrkovně, oznámil expert pracující pro radnici: „Jsem toho názoru, že se Cikáni svým vlastním, dobrovolně zvoleným stylem a chápáním života vydělují ze společnosti.“ Což mělo být dokázáno.